peníze

Někteří komentátoři unavují stálým mluvením a sebeprezentací

Miroslava Michalecha, který v neděli oslaví 69. narozeniny, zná nejen sportovní veřejnost jako předního televizního komentátora a moderátora.

Dlouhá léta strávil v RTVS a už téměř devatenáct let je známou tváří TA3. Upoutal i jako autor vzpomínek a zážitků, které mapují jeho více než čtyřicetiletou práci. Po knize V rytmu Tanga vychází její pokračování Vlci v Liverpoolu.

Co vás motivovalo k tomu, abyste vzali do rukou pero a sedli si za počítač?
S přibývajícími léty se mi kopily zážitky ze silnic, bylo jich takové množství, až jsem si fragmenty začal zapisovat do sešitů či na různé papírky. Chtěl jsem se o ně s někým podělit, zkusil jsem to v knižní podobě.

Co je pro vás obtížnější? Psát nebo mluvit?
Začínal jsem v týdeníku Tip, strávil jsem tam dva roky, takže mám zkušenosti is psaným slovem. Mluvení je jednodušší, a samozřejmě rychlejší. Zabere to méně času. Při psaní se často v textu vracím, opravuji, škrtám. Je to složitější proces.


V Ázerbájdžánu to bylo další velké trápení. Ještěže je tady Weiss
Dělali jste si poznámky ze silnic, když si po mnoha letech vzpomínáte na různé detaily? Nebo jste si pointy také domysleli a dotvořili?
Nic jsem si nevymyslel, nepřikreslil, nefabuloval. Měl jsem také výbornou paměť jako například Marcel Merčiak, hodně jsem si udržel v hlavě. Ale mnohé zážitky jsem si zapisoval už během cest. Detaily, i zdánlivě odtažitá témata.

Dostali jste se v dlouhém období komentátorské práce občas do úzkých, do složité situace?
Některé z nich popisuji iv knihách. Stávalo se to většinou ve spojení s komentátorskými místy, když něco nefungovalo, blížil se zápas, nervozita stoupala. Často jsem si se švédskými kolegy pletl takzvané štandy na fotbalových šampionátech. Měli jsme označení STV, oni SVT, Sveriges Television. Zažil jsem to i na MS 1994 v USA. Na mém komentátorském místě seděli dva Švédové, kteří už přenos začali. Ukázal jsem jim na logo STV, omluvili se, rychle vycouvali a utíkali hledat svá místa.

Bratislava. Slovakia. Summer 2019. Track for racing in Bratislava. View from the plane when landing.

Vzpomínáte si na svoji nejtěžší práci?
Zejména v začátcích se mi stalo, že jsem komentoval vestoje, z postele, ze staveniště i ze šatny. Ale nejtěžší byl přímý přenos z charitativního zápasu výběrů Ameriky a Evropy. Ze strany STV lajdácký smanažovaný. Hrál si v Barceloně, seděl jsem ve studiu v Mlýnské dolině a musel jsem komentovat už půlhodinu před zápasem, když měli Španělé teprve zafixovanou hlavní kameru s velkým docela stadionu. Linka pro nás byla pak bez titulků a když se začalo hromadně střídat, přicházeli hráči, zejména z Latinské Ameriky, které jsem v životě neviděl a neznal. Byl to těžký propadák.

Další články autora

- Advertisement -pr clanky

Mohlo by Vás zajímat